Historický velkofilm Juraje Jakubiska a současně nejdražší filmový projekt střední Evropy přivádí k životu krvavou legendu o Čachtické paní. Ta se podle pověstí koupala v krvi panen a na svých panstvích po léta vraždila a mučila své poddané. Kruté skutky dovedly hraběnku Erzsébet Báthory (1560 - 1614) až do Guinnessovy knihy rekordů, v níž je vedena jako největší vražedkyně všech dob. Ústřední postavou filmu je Erzsébet Báthory, u nás známá jako Alžběta Báthory. Kým ve skutečnosti byla? "Krvavou hraběnkou", sadistickou vražedkyní, nebo obětí temných intrik, pomluv a bezpráví? Krutou, nemilosrdnou vladařkou, či zranitelnou, osamělou vdovou, jejíž krutost nepřesáhla zvyky doby? Nebo obojím? Pohledy historiků na životní příběh této kontroverzní šlechtičny se rozcházejí. Pojetí její osoby coby vraždícího monstra zpochybňují nové důkazy ukazující na hraběnku, která se díky svému bohatství a nezávislosti stala terčem spiknutí lidí, usilujících o její rozsáhlé majetky. Svědecké výpovědi o jejích krutostech jsou konfrontovány s faktem, že ve svém čachtickém sídle byla uvězněna bez procesu a soudu. Režiséra Juraje Jakubiska zaujal právě "nový" pohled. Manžel Alžběty Báthoryové, František Nádasdy, bojuje ve válkách s Turky a ona sama dohlíží na správu rozsáhlých rodových majetků a na výchovu dětí. Manžel jí jednou pošle dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia, který zůstane na jejím dvoře několik let. Mezi ním a osamělou ženou vznikne zvláštní pouto. Tou dobou se už ale nad její hlavou začnou stahovat zlověstná mračna, které ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit.