Jisté však je, že Daniels byl jediným kameramanem všech jejích významných filmů, počínaje prvním hollywoodským titulem Žena upír přes další ještě z němého období až po klasická díla amerického zvukového filmu, v kterých Garbo hrála. Scény, v nichž je její oduševněle niterný výraz zachycen v portrétu neopakovatelné krásy, jsou podtrženy, zvýrazněny a citlivě zachyceny Danielsovou kamerou. Význam realistického detailu Daniels poznával během svého prvního významného období při spolupráci s Erichem von Stroheimem. V Ninočce, Lubitschově ironické komedii o strohé sovětské komisařce, která nejprve podlehne výstřednosti pařížských klobouků a nakonec i lásce, se Daniels setkal s Gretou Garbo v ateliéru naposledy.