Georges a Anne žijí šťastným a spokojeným životem se svým mimořádně nadaným 12-ti letým synem Pierrotem. Anna pracuje ve významném vydavatelství a Georges má svou televizně literární show. Jejich život nečekaně změní videokazeta, kterou jedno ráno najdou v poštovní schránce. Obsahuje podrobné záběry jejich domu a celé ulice. Chybí pouze vysvětlení. Od obrazovky nedokáží odtrhnout zrak. Tiché děsivé záběry stupňují jejich představivost a dohánějí je k zděšení a absolutní nejistotě. Kdo a proč záběry natočil? Není to pouze špatný vtip jejich syna? Video pokračuje, stává se čím dál osobnějším a konkrétnějším. Jsou na něm natočena místa, kde Georges vyrůstal. Je jasné, že je někdo až děsivě dlouze sleduje. Rozhodnou se nezavolat policii. To udělají až po druhé zásilce, která je ujistí, že nejde o nepodařený žert. Policie odmítne jakékoliv vyšetřování, protože nemá dostatek důkazů, že by se jednalo o ohrožení života. Postupně začínají přicházet pohlednice s obrázkem zakrvacené kohoutí hlavy a dítěte, kterému z úst teče krev. Jsou vždy totožné a postupně se k nim přidávají anonymní telefony. Policie se o případ příliš nezajímá. Georges tak musí začít pátrat sám na vlastní pěst. Začíná tušit, že anonym vede k jedné dávné a těžko zapomenutelné události, kterou je lepší nepřipomínat. Kdysi dávno ublížil jednomu chlapci. Od té doby ho neviděl a ten se po tolika letech vrací, aby Georgea dostal… Georges tedy přesně ví, co se děje. Ví také, že dávno hozený bumerang se vrací a míří přímo na něj. Otázkou však zůstává, zda je v tomto příběhu obětí právě on…